Tradition Meets Contemporary

Tento text shrnuje mé několika měsíční zkoumání nejenom zpracování bambusu, ale také přístup místních obyvatel, umělců a designérů k tomuto materiálu. Zde shrnuji informační zdroje, se kterými jsem se během svého pobytu na Taiwanu setkala, aby další nadšenci, kteří by někdy toto téma chtěli zkoumat měli do začátku odrazový můstek pro další zkoumání.  Text shrnuje články, knihy, výstavy a rozhovory, které jsem během svého pobytu sesbírala, aby posloužili nejenom mě v budoucnosti, ale i dalším zájemcům o toto téma.

 Články líčí rezidenční pobyt v Taipei Artist Village, návštěvy Nantou Bamboo Museum, National Taiwan Craft Research and Development Institute a rozhovory s Cheng Tsung Feng, Lee Kui- Chi, Lua Rivera a Ching Ke- Lin.

 Jelikož jsem na Taiwanu strávila několik semestrů během studia, měla jsem již před svým pobytem určité povědomí, že se zde z bambusu vyrábí kdeco od nádobí přes samotné potraviny, obydlí až po umělecká díla. Pro svůj finální výstup v Taipei Artist Village jsem sice použila bambus, ale snažila jsem se k tomuto materiálu přistupovat z pozice nepoučeného tvůrce, který zkoumá daný materiál sám o sobě tzv. od kořenů.

 
Projekt se uskutečnil za finanční podpory Evropské unie.
Něco málo o Treasure Hill Artist Village. Artist Village je název organizace pod správou Úřadu pro Kulturní vztahy, v současné době (2023) Artist Village využívá dvě lokality v Taipei – jednu v centru města a druhou v Treasure Hill. V současné době se aktivity i celá páteřní síť Artist Village přesouvají do Treasure Hill, a jak se situace bude vyvíjet dále, je sice ve hvězdách, ale dle informací k roku 2023 se všechny aktivity časem přesunou do revitalizovaných prostorů v Treasure Hill. Treasure Hill se profiluje jako komunitní prostor, který společně obývají místní obyvatelé spolu s umělci jak ze zahraničí, tak i z Taiwanu. Jako umělec se můžete účastnit komunitních akcí, jako například komunitního vaření nebo karaoke každé úterý a čtvrtek, ale dalších nejenom pro umělce je tady více.  To, že jste přijeli do Treasure Hill, Vám bude jasné ihned po příjezdu, protože Guanyin budhistický chrám nelze přehlédnout, dále si můžete nakoupit v komunitní prodejně potravin, navštívit malé restaurace, kavárny a prodejny vedené umělci a uměleckými skupinami. Velkým impulsem pro networking je také zdejší hostel Attic, ve kterém jsou ubytování kulturní pracovníci během jejich pracovních cest do Taipei. Toto prostředí se proto stává vhodné pro setkávání nejenom kolegů z branže i mimo ni a navazování nových kontaktů pro případnou budoucí spolupráci. Historicky vznikla Treasure Hill původně jako ilegální osada převážně vojenských veteránů na konci padesátých let. Jednalo se o provizorní obydlí, ze kterých se poté staly příbytky pro několik dalších generací. S problémy s chátrajícími vojenskými vesnicemi se město Taipei vypořádávalo několik let cílenými demolicemi, Treasure Hill byla tomuto osudu ušetřena a v roce 2007 začal proces obnovy a zachování, nakonec se vesnice znovu otevřela v roce 2010 už jako umělecká vesnice s plnohodnotným programem. Procházka vesničkou je jako mozaika, všude nacházíte určité malé artefakty, které odráží vzpomínky na bývalé obyvatele, jako například pozůstatky různorodých kachliček.

Artist Village – oficiální stránky

Treasure Hill Travel Taipei – Treasure Hill

   

Jaký je život ve vesničce jako zahraniční umělec v rámci programu „Artist in Residence“.

Pobyt ve vesničce byl nad má očekávání intenzivní, což ale nakonec vedlo k tomu, že bylo náročné vyčlenit si dostatek času na plánované experimenty.

Každý z umělců má k dispozici tzv. obytný ateliér, je to jeden z mnoha malých domečků, kde žijete a tvoříte a to doslova. Není nic praktičtějšího než se dokutálet z pracovny přímo do postele, proto jsou taky tyto pobyty tak intenzivní. Neexistuje zde hranice mezi pracovním a domácím. Artist Village disponuje také různými speciálními dílnami jako například mnou často využívanou truhlářskou dílnou, taky je zde k dispozici například zrcadlový sál pro taneční zkoušky. Treasure Hill je více než jen kulturní centrum, především se jedná o komunitní prostor. Jednou z našich prvních komunitních aktivit bylo vaření tradičního pokrmu kmene Hakka „Mugwort Rice cake“ pod vedením starousedlíků. Dalším společným programem s místními byl tzv. „Potlok“, bydlící se jednou za 2 měsíce sejdou, každý přinese nějaké jídlo a společně povečeří. Výborná příležitost k výměně receptů.

Od prvního setkání s kompletním kurátorských týmem a s ředitelkou Cartherine Lee, začala soustředěná práce na celém projektu. Tým Artist Village mi velice pomohl jak s domlouváním rozhovorů či návštěvách místních umělců, ale i s překlady textů a doporučení dalších aktivit spojených s daným tématem. Poté již následoval „Attic Artist Talk“ – prezentace naší tvorby před publikem a nástin plánovaného projektu, následovaný diskuzí. Ihned poté jsme již museli začít připravovat podklady pro výstavu, aby se vše stihlo zkorigovat, nechat přeložit a sepsat kurátorský text atd., ale všechna energie se vyplatila s výsledek byl podle mě opravdu profesionální.

V mezičase příprav výstavy nebyl na lelkování žádný prostor, připravena pro nás byla například komentovaná prohlídka výstavy „Generative Taipei On – Site“ o kryptoumění v muzeu Hong Gah. Další tzv. Field trip následoval až po výstavě, a to do Terror Memorial Park (muzeum pro lidská práva). Zatímco se pohybujete v prostředí dalších umělců a kurátorů, dostáváte pozvánky na různé vernisáže a další aktivity, které by byla škoda nevyužít.

 Abychom dostali další zpětnou vazbu, byli na naše výstavy pozvání kurátoři (James Ming-Hsueh Lee a Li-Cheh Loh – hlavní kurátorka z Museum of Contemporary Art Taipei), což mi

Umožnilo vidět svůj projekt i z jiného pohledu pro jeho další možný rozvoj. I když program rezidence byl enormně nabitý, tak jsem velmi vděčná, že jsem byla do tohoto programu vybrána a využila jsem ho naplno.  Zároveň smekám klobouk před za profesionalitou celého týmu Artist Village. Zároveň děkuji za podporu Ministerstvu kultury a Evropské unii, bez jejichž finanční podpory by se tento projekt nemohl uskutečnit.

Nantou Bamboo Museum

Oficiální web Nantou Bamboo Museum

Mistrovské zpracování bambusu v podobě různých tvarů nádob a vzorů jsem jela obdivovat do Nantou Bamboo Museum, které se nachází v prostorech Kulturního úřadu v Nantou ( Culture Affairs Bureau of Nantou County). Expozice je rozdělena na několik částí: Oblast klasiky, Oblast zemědělských potřeb, řezbářská oblast, oblast tkaní/pletení bambusu, moderní bambusový design, bambusový dům, svatební předměty a multimediální místnost.

National Taiwan Craft Research and Development Institute

Další mou zastávkou v oblasti Nantou bylo město Caotun a zde „National Taiwan Craft Research and Development institute“. V Caotunské pobočce má totiž sídlo výzkumná odnož zaměřující se na bambus a mimo jiné i keramiku. NTCRI má několik poboček po celém Taiwanu, některé jsou přístupné veřejnosti, do jiných musíte mít pozvání a o spoustě z nich se na webových stránkách nedozvíte nic.  Není však nic jednoduššího než se ozvat emailem a doufat, že obdržíte odpověď, jako se to poštěstilo mně.  K mému překvapení jsem obdržela pozvání do pobočky v Caotunu a kontakt na pana Yau, se kterým jsem nakonec celý svůj pobyt v Caotunu připravovala.

Je velká škoda, že se o tomto institutu moc informací nedozvíte. Jeho tři výstavní pavilony jsou volně přístupné veřejnosti a skýtají opravdu inspirativní výstavy, například společnou výstavu světových designérů a lokálních řemeslníků 54 rains. Vystavená díla byla vytvořena z jejich spoluprací vázanou na tuto výstavu, čímž jsou jedinečná.

Jedním z cílů institutu je právě i propojování současných designerů z Taiwanu i z celého světa s mistry ve svém oboru, což vede k novému pojetí tradičních materiálů, ale zároveň dopomáhá k uchovávání tradičních řemeslných dovedností pro další generace. Aby se ze spolupráce těchto umělců /designérů / řemeslníků často z odlišných prostředí zrodil inovativní produkt, hrají oni v tomto procesu roli určitého mediátora.

Zde jsem se také seznámila se studentkou průmyslového designu Emmou Lutz z Francie, která v Institutu pracovala na výzkumu ohledně použití bambusu ve výrobě nábytku. Jejím cílem je vytvořit nábytek ze segmentů, který si zákazníci mohou variabilně složit za použití běžně dostupného spojovacího materiálu. Inspirací jí byl nomádský způsob života vyžadující maximální všestrannost a praktičnost nejen běžných předmětů, ale právě i nábytku. https://emma-lutz.com/  Dle potřeby se nábytek dá jednoduše rozložit na segmenty a následně složit do úplně jiné podoby.

V Institutu si návštěvníci dále mohou vyzkoušet jednoduchý DIY workshop, v rámci něhož jsem si vytvořila malou misku technikou pletení z bambusu. Původní poslání Institutu (vyučovat) předávat praktické znalosti o tradičních řemeslných technikách se ale dnes kvůli nedostatku kvalifikovaného personálu (minimálně v oddělení bambusu) již nedaří naplňovat v takové míře jako v minulosti.

Například zde působila jako školitelka významná umělkyně Lin Hsiu Feng, která zpracovala velké množství studijních materiálů na téma pletení z bambusu, se kterými jsem se mohla seznámit.

O výstavě 54 rains.

 

Úplně jiný směr pak mé zkoumání nabralo poté, co jsem absolvovala rozhovory se čtyřmi umělci a designéry pracujícími s bambusem. Má osobní příprava na každý rozhovor byla intenzivní, a tak i když bych těchto rozhovorů zpětně uvítala více, dopracovat se k finálnímu výsledku mého pobytu by bez nich nebylo možné.

 

První na seznamu byl designér Cheng Tsung Feng

 

 

Jeden z důvodu, proč jsem si vybrala Tsung – Fenga, byl jeho vztah k tradičním řemeslům, na které se zprvu díval kriticky. K práci s bambusem se dostal skrz Open call National Craft and Reserach Center (viz výše) a díky spolupráci s Kao-Ming Chen se zaměřil na zkoumání tradičního řemeslného zpracování bambusu, s čímž do té doby neměl žádné zkušenosti. Když navštívil dílnu mistra Chena, byl okouzlen a inspirován procesem výroby a zpracováním. Proces transformuje materiál. Jeho dnes již ikonická pohovka FLOW vzešla jako výsledek této spolupráce a byla vystavena v Miláně. Jeho cílem bylo vytvořit současnou židli a výsledek můžete porovnat sami.

 

Jeho instalace či architektonické projekty často vychází z tradičních předmětů jako například série Fish Traps, jejíž cílem je namísto ryb chytit návštěvníkovu pozornost.  Zde začal fotografovat jednotlivé kroky tradičního procesu výroby a dále jej zpracovávat a organizovat, především pomocí štítků tří barev. Zelený značí formu, růžový materiál a žlutý metodu, díky čemuž se snaží inovovat originál a detekovat společné rysy. Pasti na ryby se naučil přímo od domorodého kmene Thao, protože se chtěl učit přímo od expertů. Tímto procesem vznikly jeho první větší realizace, kdy z tradičního postupu výroby pastí na ryby vytvořil různé místně orientované prostorové situace. Celý tento postup prezentoval návštěvníkům poprvé na výstavě „Learning to Create a Design from Tradition“ a také při otevírání nové pobočky obchodu Apple.

 

Jedním z jeho poslání je zprostředkování a propagace příběhu tradičních řemesel, sám sdílí průběh procesu vzniku díla od nápadu přes skicy, náčrty, až po různé možnosti zpracování. Tento postup je pro něj osobně důležitý pro to, aby seznámil nezainteresované zájemce s procesem tvorby, což je mi velice sympatické. Snaží se odkrýt ten magický příběh za výsledným dílem a ukázat, že nápad nepřichází s příletem můzy, která zázračně poklepe kouzelnou hůlkou na umělcovu hlavu a zrodí se nápad.

Návštěvníci mohou jeho velkolepé instalace či objekty obdivovat jen po určitou dobu, poté jsou díla demontovány a materiál je často darován potřebným nebo použit v dalším projektu. Například sešity z instalace „Reading a bridge“ byly darovány školkám a školám. Jelikož spolupracuje jak s asijskými, tak i s evropskými firmami a institucemi, zajímalo mě, jaký je podle něj nimi rozdíl.

 

Na rozdíl od asijských firem, které se zajímají do detailů, jak daná věc vznikne, Evropany více než technikálie zajímají pocity a příběhy za daným dílem. Mimoto také v Evropě není nikdo mimo pracovní dobu k zastižení.

 

Jako zásadní rozdíl uvedl, že v Evropě není nikdo mimo pracovní dobu k zastižení a zároveň Evropany ani moc nezajímá, jak bude finální instalace technicky zhotovena. Zajímají je více pocity a příběh. Na rozdíl od asijských firem, které se o vznik zajímají do nejmenšího detailu.

https://www.chengtsung.com/

 https://archello.com/project/fish-trap-house

https://www.nspirement.com/2023/02/07/bamboo-art-cheng-tsung-feng.html

https://www.thedesignstory.com/blog/people/cheng-tsung-feng-on-the-wisdom-beyond-craftsmanship-storyofdesign

https://www.designboom.com/art/cheng-tsung-feng-portable-installation-3000-slices-natural-bamboo-06-22-2021/

https://archello.com/brand/cheng-tsung-feng-design-studio

https://www.youtube.com/watch?v=wkZUNttjoAc

https://news.pts.org.tw/article/628798

 

Návštěva Lee Kuei-Chi a Lua Rivera v jejich domě a ateliéru v Yangmingshan.

 

 

 

Oba umělci jsou známí svými velkolepými site specific instalacemi. Kuei-Chi je environmentální umělec pracující především s přírodními materiály, často nalezenými v dané lokalitě, a vytváří tak unikátní místně orientované prostorové situace v krajině, čemuž říkáme land art. Pro mne byly velmi inspirativní jeho projekty v kolaboraci s performery, např. performerkou Gio. Kuei- Chi říká, že performer musí s dílem interagovat a ne ho použít jen jako kulisu pro své vystoupení.  Pro něj je v těchto kolaboracích důležitý dialog mezi performerem a instalací, takže performerovi nechává volnou ruku a nebrání mu transformovat dílo v něco nového.

 

Materiálem, který se v jeho dílech často objevuje, je právě i bambus, a tak jsem se velmi zajímala, kde se s ním naučil pracovat. Bylo mi řečeno, že je za tímto účelem nejlepší navštívit některý z původních kmenů. Jejich příslušníci totiž bambus zpracovávají po generace a donedávna ho používali jako materiál také pro stavbu svých domů, proto bambus dokáží rychle a efektivně opracovat do podoby potřebné k dalšímu využití. Tyto techniky se mu při jeho velkorysých projektech velmi hodí.

 

S Luou Rivera realizuje Kuei – Chi svá díla po celém světě. Jejich díla povětšinou, pokud je to možné, nechávají v krajině zaniknout přirozeným procesem. Lua je umělkyně původem z Mexika, kde taktéž zpracování bambusu má dlouhou historii.

 

Jedním ze stěžejních témat Luyiné umělecké tvorby je úkryt či hnízdění a adaptace organismu.  Lua se vždy na začátku každého projektu věnuje detailnímu výzkumu a analýze a na základě těchto dat vytváří své umělecké práce. Signifikantní pro její tvorbu je používání buď zbytků textilií z výroby oblečení a bot, nebo pracuje s textilem z druhé ruky, například s osamocenými ponožkami.

 

Návštěva pokračovala i do dílny, kde mi Kuei-Chih a Lua ukázali spoustu postupů, které se hodí umět nejenom při práci s bambusem, a zároveň nade mnou stáli jako praví učitelé, než jsem si tyto postupy osvojila. Nabyté zkušenosti jsem poté využila i v rámci své výstavy „Ornamental Crime Scene“. Tímto, jim moc děkuji.

 

http://bambooculture.com/en/residentartist/3253

http://www.luarivera.com/

https://www.leekueichih.com/

https://cs.tsukuba-art-center.com/lee-kuei-chih-1

https://www.featherart.shop/

 

Rozhovor s Ching Ke-Lin byl taktéž velice inspirativní a poučný i přes to, že probíhal v čínštině a naše dialogy byly simultánně překládány, dozvěděla jsem se spoustu rad.

 

 

 

Cílem mistra Lin je rozbít tradiční obraz, který bambus ve společnosti má. Bambus je pro něj zajímavý materiál, protože má dvě polohy – může se řezat a ohýbat jako dřevo a zároveň splétat jako traviny či pruty.

 

Svými projekty se snaží rozpustit bariéru mezi člověkem, bambusem, časem a prostorem. 

Bambus je pro něj jak tvrdý, tak flexibilní a dokáže nést životní filosofii.  Stejně jako Cheng Tsung-Feng je Ching-Ke vystudovaný designér, i když se dnes spíše označuje za umělce.

K bambusu se dostal již během svých studií, jejichž součástí byl v rámci určitých řemeslných technik trénink v oblasti práce s bambusem. Mistr Lin sám tvrdí, že na Taiwanu pracuje spousta umělců či řemeslníků s bambusem, ale nedokáží myslet „out of the box“, tedy zahodit kotvu zvyku a tradice. 

Kam na výstavy v Taipei a okolí

 

Treasure Hill

Henshan  Calligraphy Art center

Moca

Art Solo (veletrh)

TKG+

Hong-gah Museum

Digital art center

Dangai Art (veletrh)

Jut Art Museum

The cube project space

Waley ART

Museum of fine Art

Yinge Ceramic museum

C-LAB 

Kuandu museum of fine arts

Copyright © Lucie Vobr. All rights reserved.​